Kontakty
reference
 
Zpracování dat
DTP
 
Překladatelské
služby
 
Knihkupectví
online
 
Úvodní
strana

František Roček - Bombardovat nemocnice je normální

AOS publishing - nakladatelství, překladatelské služby
 
Cena v e-shopu: do 299,- Kč

Včetně 10 % DPH
novinkanovinka 271,82 Kč bez DPH

ISBN: 978-80-87624-48-7
Rok vydání: 2017
Počet stran: 250

Dostupnost: Připravujeme


Bombardovat nemocnice je normální (František Roček) Novinář a spisovatel František Roček ve své další knize shrnuje, před čím v tisku varoval již téměř před 20 lety. Cynicky hodnotí vojenskou situaci ve světě, přičemž nestraní nikomu. Kniha je jen chladnou analýzou faktů, nezabarvených jakoukoli ideologií či politickou korektností. S nestranností sobě vlastní autor uráží jak levicové, tak i pravicové komentátory, stejně jako média, jimž jsou poplatní. Současnou situaci v Asii či v Africe a migrační invazi do EU považuje za důsledek evropské povýšenecké politické tuposti. V tomto kontextu dokazuje, že bombardování nemocnic je normální, braní civilního obyvatelstva jako rukojmí je od starověku běžné a teroristické útoky probíhají od nepaměti. Neděje se nic zvláštního. Připomíná, že vítěz vždy bere vše – a vítěze za současného stavu věcí nelze očekávat v Evropě. Organizaci spojených národů považuje za stejně vyhořelou jako Společnost národů koncem 30. let 20. století. Založení EU a NATO bylo racionální, ale politici je dovedli na hranu mocenské bezcennosti. V tomto smyslu je kniha krutou inventurou reality.




Ukázky z knihy:

...


Sociální sítě na internetu jsou všech, kdo je umí využít. A především těch, kteří mají finanční zdroje k jejich intenzivnímu využívání, včetně analyzování trendů v komunikaci uživatelů.
Sociální sítě nejsou vhodné (z hlediska boje o moc) jenom pro svobodomyslné sociální a politická hnutí, ale i pro státní administrativu, korporace a zájmové (nátlakové) organizace:

a) Vládní instituce lépe a systematičtěji manipulují sociálními médii než aktivisté.
b) Sociální média vedou k lenosti, omezují zkušenost z přímé angažovanosti mezi lidmi. Živý styk mezi lidmi při digitální komunikaci chybí, proto člověk nezná lidský (osobnostní) potenciál těch, s nimiž komunikuje a chce s nimi něco podniknout.
c) Chybí průběžná důvěra v komunitách. Důvěra vyžaduje angažovanost v delším čase a trvalé kontakty mezi lidmi, což se vytváří v každodenním styku po dlouhou dobu.
d) S pomocí sociálních médií nelze docílit oddanosti a schopnosti oběti pro tým a v týmu. Člověk u počítače není součástí skutečného týmu živých lidí.
e) Sociální média umožňují vyhrožovat jednotlivým aktivistům a umožňují koordinovat násilí proti aktivistům. A názorně ukazovat jejich potrestání. Tím se z internetových sítí stává protizbraň proti internetovým aktivistům.
f) Dezinformace a informace se na sociálních sítích šíří stejně rychle.
g) Sociální sítě mohou pomáhat v aktivaci povstání po léta trvající mobilizaci lidí v terénu, jako před tuniským a egyptským povstáním. Přesto výsledek povstání byl naprosto jiný, než se očekávalo.
h) Sociální média podporují šíření zjednodušených popisů, informací a akčních schémat namísto studia analýz.

Zavádějící mohou být tzv. pozitivní zkušenosti – efektivní sdílení klíčových informací přes Twitter během tzv. euromajdanového převratu v roce 2014 na Ukrajině. Tam byl Twitter ve skutečnosti doplňkový, protože šlo o dlouhodobě plánovanou podvratnou akci proti režimu se speciálně připravenými diverzními skupinami prozápadních aktivistů, což (jak bylo oficiálně přiznáno) stálo USA 5 miliard dolarů. Twitterové aktivity vytvořily pouze „masové křoví“… </p>

...


Ve vojenství moderní technika snižuje význam člověka na předražený hmyz s vysokými provozními náklady. Člověk má různé nároky, které nemají stroje a drony. Proto také Američané ustoupili z Afghánistánu a Iráku, protože okupace je náročná na udržování statisíců vojáků naživu.
Také vojáci mediální fronty zvaní novináři se stávají nepohodlnou (předraženou) součástí bojiště. Zabíjeni budou stále, ale v budoucnosti méně, protože jich také na bojištích bude méně působit. (Viz kap. 9.1: „Místní kluk s mobilem je levnější než novinář,“ jak říká fotograf Antonín Kratochvíl).
Nová (digitální alias internetová) média budou vyžadovat menší podíl tvořivé práce. Informace se budou více podobat reklamám a výzvám. Již dnes redakce působí na bázi zpravodajství jen částečně a zabývají se podnikatelsky dohodnutým aktivismem a reklamou. Výroba fake news je přidruženým inzertním přívažkem. Neboť i zvýrazněný fragment informace bez kontextu se může stát defacto fake news.
V mediální oblasti se již projevuje digitální Blízký východ. Šíření digi-informací dává vzniknout doslova rebelskému bojišti, džungli čehokoliv. Klasické redakce reagují organizovaným ústupem – zmenšují redakce, propouštějí novináře, protože část jejich práce nahrazují majitelé médií internetovým aktivismem a reklamou.
Lze očekávat také protiopatření: Někteří investoři vydělají na tom, že začnou investovat do výroby kvalitního zpravodajství s podporou vlády proti prodejným redakčním „Brigádám rychlého internetového nasazení“. Cílem bude soudržnější a lépe informované mediální prostředí, samozřejmě včetně jemně naporcované oficiální propagandy šité na míru aktuálnímu vládnímu programu.
Trend internetového věku lze charakterizovat takto: Nepouštět média do míst bojů, pokud nejsou součástí našich vojsk. A problémové novináře omylem zastřelit. Ostatní odradit přetlakem informací – v internetovém boji převálcovat protivníka záplavou stínového fake a promo zpravodajství z bojišť a problémových oblastí. Takto budou postupovat obě strany konfliktu. Vzhledem k množství fotografií, videí a zpráv získaných pomocí mobilních telefonů kýmkoliv a kdekoliv není ověřitelné, které zprávy a snímky jsou reálné a co je hoax…

...


Pokud ateisté útočí na náboženství s klasickým poukazem, že náboženství je opium lidu, mají pravdu, ale jenom v tom smyslu, že každá ideologie je opiem lidu. Jakákoliv ideologie v sobě má silný prvek iracionality – víry. Historicky je ověřeno (řečeno nadneseně), že demokracii ani víru nelze (v mnoha situacích) šířit bez kalašnikova s plným zásobníkem nábojů.
Pokud jde o náboženský prožitek (víru), je možné očekávat u člověka během jeho života tři proměny lidského chování:
a) období niterné víry,
b) období pochybností, až vlažné spoluúčasti ve formě fotbalového pohledu na víru (naše víra je lepší)
c) lhostejnost vůči bohu a projevům jakékoliv víry v ateistickém smyslu slova.
Člověk může projít těmito až protichůdnými postoji k víře během života i několikrát, a to na základě svých momentálních životních prožitků. Čili: V určitém okamžiku se mohou lidé pro boha nadchnout, nebo alespoň svolit k tomu, že se zúčastní zabíjení ve jménu boha, protože tím posílí svůj kmen, národ či stát. Někdy (z ateistického hlediska) se takového konání zúčastní člověk ve jménu nějakého boha, pokud za to bude dostatečně zaplacen…



 
 
Partneři webu Obchodní podmínky Kontaktní údaje

© AOS Publishing - Nakladatelství, Překladatelské Služby, Zpracování Dat, DTP

Tel.: +420 602 322 887 E-mail: