Kontakty
reference
 
Zpracování dat
DTP
 
Překladatelské
služby
 
Knihkupectví
online
 
Úvodní
strana

František Roček - ÚSTECKÉ KÁDROVÁNÍ aneb Jak jsme přišli o desetitisíce perspektivních německých komunistů...

AOS publishing - nakladatelství, překladatelské služby
 
Běžná cena: 299,- Kč
Cena v e-shopu: 199,- Kč


Včetně 10 % DPH
180,91 Kč bez DPH

ISBN: 978-80-87624-31-9
Rok vydání: 2016
Počet stran: 150

Dostupnost: Skladem



ÚSTECKÉ KÁDROVÁNÍ aneb Jak jsme přišli o desetitisíce perspektivních německých komunistů... (František Roček) Autor se kdysi v jednom rozhovoru prořekl, že některé své pohledy na historii nikdy nemůže zveřejnit, protože by z toho byl skandál. Něco z toho však přesto sdělil právě v této knize, když na jejím začátku uvádí svůj náhled na fenomén kolektivní odpovědnosti a kolektivní viny, na norimberský proces a na „fotbalový syndrom“ v politice. Některé jeho názory jsou šokující, ale zdá se, že i opodstatněné. Mimo jiné se v knize se zabývá tím, že podobně jako předtím mnozí místní Němci toužili po legitimaci NSDAP, po roce 1945 toužili po legitimaci KSČ.
„Němci se chovali normálně; klidně by se z nadšených nacistů stali nadšenými komunisty, což je naprosto normální reakce. Lidé totiž udělají cokoliv, aby si zachovali život v prostředí, ve kterém žijí. Důležitá není idea, ale dlouhodobé (pře)žití v určitě kvalitě, kterou nechtějí opustit,“ píše autor v jedné z kapitol této pozoruhodné knihy.





Ukázky z textu:

Když Bůh stvořil svět, po nějakém čase stvořil i člověka. A dal mu i hlavu – na COKOLIV. Nelze se tudíž divit, když si někdo (díky své hlavě) myslí, že hovoří s Bohem. I tuto schopnost rozmaru člověku nadělil Bůh. Proto je v lidském světě vše možné, a vše se stává.

Člověk může zabít člověka jenom proto, že neuctívá jeho boha. Jinému člověku je naopak lhostejné kdo v koho (či v co) věří, ale třeba k smrti nesnáší dechovku nebo country randál na kytaru. Proto proč se divit, že někdo může vyrůstat jako německý katolík v Čechách, ale potom se vydá na správnou cestou v komunistické straně. Později se zamyslí – a stane se v roce 1938 členem SdP, a do roka a do dne je členem SA nebo vstoupí do NSDAP.

Když skončila válka, od léta 1945 by tento člověk rád pomáhal při obnově československého státu. Vždyť před válkou byl komunistou a do SA (nebo NSDAP) byl prý přinucen vstoupit svým zaměstnavatelem. Teď chce pokračovat v předválečné cestě komunisty. Proč? Aby nebyl odsunut do rozbombardovaného Německa. Češi nepochopili jeho nový upřímný zájem. Byl odsunut.

Modelový příběh je ukázkou toho, s čím se setkáte v knize: Jak rychle začali mnozí čeští Němci milovat Hitlera, s podobnou rychlostí po květnu 1945 opět milovali Československo. Z knihy se dozvíte, proč se tomu autor nediví a pokládá to za samozřejmé.

Proč by nemohl člověk čas od času změnit svůj ideový kabát nebo mafiánskou příslušnost v rámci politických stran? Po roce 1989 řada česko-slovenských politiků též vystřídala řadu politických stran. Lidé jdou prostě za momentálně lepším. Co jim vyčítat, když na světě není žádné jistoty – pokud ovšem v nějakou specifickou jistotu nevěříte?

Kniha popisuje proces prvního poválečného kádrování a snahy místních Němců ukázat se před československými úřady v co nejlepším světle. Jen tak lze porozumět tvrzení, že lidé udělají cokoliv, aby si zachovali život v prostředí, ve kterém žijí. Důležitá není idea, ale dlouhodobé (pře)žití v určitě kvalitě, kterou nechtějí opustit.

Při prověřování minulosti místních Němců v ústeckém okresu v létě a na podzim 1945 se řada z nich toužila opět hlásit k idejím československého státu, aby nebyli odsunuti do Německa. Kdyby mohli, jistě by radostně vstupovali do Komunistické strany Československa. Cítili, že v poválečném Československu není větší síly než síly komunistické (KSČ), zaštítěné tankovými, střeleckými, dělostřeleckými a leteckými divizemi Sovětského svazu.

Jedenáct kapitol popisuje zcela reálná a ověřitelná fakta čekající v archivu na zveřejnění sedmdesát let – do začátku roku 2016. Dvanáctá kapitola je o divoké hypotéze: O tom, že Československo přišlo o desítky tisíc potenciálních německy hovořících čerstvých komunistů. Ti by jistě v únoru 1948 pilně podpořili Gottwaldův přechod Československa k socialismu. Neboť platí, že poturčenec horší Turka.

Hypotéza je o tom, co by se možná dělo, pokud by byli odsunuti jenom Němci, kteří se nejvíce ušpinili nacistickou hloupostí – především příslušníci NSDAP a dalších nacistických organizací jako SA a SS (a jejich rodiny). Pokud se někomu bude zdát, že hypotéza je šílená, ať se podívá na to, co se děje v mezinárodní politice kolem něho v přítomnosti. Snad uvidí, že mezi šílenstvím a normalitou není v chování lidského společenství téměř žádný rozdíl.



 
 
Partneři webu Obchodní podmínky Kontaktní údaje

© AOS Publishing - Nakladatelství, Překladatelské Služby, Zpracování Dat, DTP

Tel.: +420 602 322 887 E-mail: