Kontakty
reference
 
Zpracování dat
DTP
 
Překladatelské
služby
 
Knihkupectví
online
 
Úvodní
strana

Liebmar Bausch - Největší podvod 20. století

AOS publishing - nakladatelství, překladatelské služby
 
Běžná cena: 199,- Kč
Cena v e-shopu: 149,- Kč


Včetně 10 % DPH
135,45 Kč bez DPH

ISBN: 978-80-87624-39-5
Rok vydání: 2016
Počet stran: 130

Dostupnost: Skladem



Opravdu byli Američané na Měsíci?

Přeloženo z německého originálu „Der grösste Betrug des 20. Jahrhunderts - Amerikaner waren niemals auf dem Mond!“ (Novum Verlag GmbH, München)
V září 2016 vychází v Německu

Největší podvod 20. století (Liebmar Bausch) Známe to všichni z každodenního života. Někdo se nás snaží o něčem přesvědčit, ale čím více tak činí, tím více mu nedůvěřujeme. Sem patří i legendární přistání Američanů na Měsíci v letech 1969 až 1972. Užitečná tradice, předávaná nám našimi rodiči, nás odjakživa učí: důvěřuj, ale prověřuj. Lunární mise jsou stále tabuizovaným tématem, které americké úřady nadále drží pod pokličkou a podporují pouze oficiální verzi. Položil si někdo otázku: Qui bono? Komu to slouží? Dosud se ještě nikdo nezabýval otázkou, co by předstíranými americkými lunárními misemi získal i druhý účastník tehdy bipolárně rozděleného světa mezi USA a SSSR…
Nikdo si dosud nedokázal představit, že i jaderné a kosmické supervelmoci mají své originální a ryze společné zájmy, které je dokáží účelově spojit, i když navenek v jiných otázkách stále zůstávají konkurenty. Je to však nikoliv výjimečná dialektika života. Ale chápu, že globální mediální obraz světa, vytvořený oběma supervelmocemi, je tak silný a trvalý, že nahlédnutí do zákulisí tohoto obrazu může být pro mnoho čtenářů těžko přijatelné. Tato kniha se o tento náhled nezaujatým pohledem pokouší.






Ukázky z textu:

Nabízejí se následující logické otázky:

1. Proč lunární modul stojící na opěrách nevrhá stejně dlouhý stín jako astronaut a jeho nohy, ale stín se objevuje dokonce i pod modulem?
Odpověď: Spojíme-li horní líc astronautovy přilby s horním okrajem jejího stínu vytvořeného na astronautově batohu pomyslnou přímkou, tak její odklon od horizontály činí cca 15o, což je se stínem měsíčního modulu v rozporu. Osvětlení lunárního modulu tudíž muselo být dodatečným ateliérovým reflektorem umístěným na modulu.

2. Proč není stín pod trupem astronauta, když je stín pod raketou? Když nevrhají stín astronautův trup a jeho roztažené ruce, jak je možné, že pod raketou stojící na opěrách stín je?
Odpověď: Stejná odpověď jako v prvním případě. Osvětlení lunárního modulu bylo provedeno dodatečným ateliérovým reflektorem umístěným na modulu.

3. Proč není stín pod americkou vlajkou, když je pod lunárním modulem? Proč nevrhá stín žerď americké vlajky?
Odpověď: Stíny vlajky ani její žerdi být na povrchu Měsíce ani nemůžou, protože vlajka je do fotografie doplněná dodatečně. Stačí si povšimnout diletantského vetknutí vlajkové žerdi do povrchu.

4. Proč stíny astronautových nohou mají menší šířku než nohy samotné? Podobně to platí i pro stín astronautovy přilby zobrazený na jeho batohu, když onen stín dosahuje velikosti sotva jen 1/3 přilby.
Odpověď: Má jít o průmět osvětlení vzdáleným sluncem, tedy ideálně rovnoběžnými paprsky. Jestliže tomu tak není, potom jediným vysvětlením je, že osvětlení scény je prováděno několika ateliérovými reflektory.

5. Proč stín astronautovy přilby na jeho batohu není stejně tmavý jako ostatní stíny, ale je výrazně světlejší až sotva znatelný? Proč stín astronautovy přilby je menší než samotná přilba?
Odpověď: Stejná odpověď jako v předchozím případě. Osvětlení vzdáleným sluncem logicky vytváří ideálně rovnoběžné paprsky. Jestliže tomu tak není, potom jde o osvětlení scény několika ateliérovými reflektory.

...

Posuňme se k technickým otázkám spojeným s vlastnostmi vesmírného prostoru mezi Zemí a Měsícem. Předchozími kapitolami jsme si v souvislosti s letitým rozporuplným tématem údajného přistání Američanů na Měsíci připomenuli dobové mezinárodně-politické poměry na přelomu 60. a 70. let minulého století a vyjmenovali několik zřejmých rozporů z fotografie NASA znázorňující ukázku z mise amerických astronautů na Měsíci. Pro trochu technicky vzdělaného a logicky myslícího jedince je tato řada rozporů provázejících misi Apollo prakticky nekonečná.
Např. podle zprávy NASA letěli američtí astronauté z oběžné dráhy Země k Měsíci 3 dny, tedy zhruba 72 hodin. Trasu podle parabolické křivky dlouhou něco přes 400 tisíc km tak absolvovali průměrnou rychlostí 5 500 km/hod. Ale pozor – to znamená, že letěli několikanásobně pomaleji než nezbytně nutnou únikovou druhou kosmickou rychlostí 11,2 km/s (40 300 km/hod.), tudíž se z oběžné dráhy Země nemohli odpoutat! To je závažný a dosud nevysvětlený fyzikální rozpor, že ano? Jistěže vlivem slábnoucí ale nikdy nekončící gravitační síly Země tato úniková rychlost rovněž klesá, ale i tak jde o rozdíl příliš obrovský.
Nebo se ještě na chvíli vraťme k té americké vlajce z první kapitoly vetknuté do povrchu Měsíce, která byla podle NASA nylonová (chemicky polyamid). Teplota vzplanutí polyamidu je pouhých cca +90 °C, avšak na osluněné straně Měsíce bývá teplota až +120 stupňů Celsia. Slunce v daném okamžiku zhotovení fotografie nepochybně svítilo, protože co jiného by na Měsíci vytvářelo bílý den se stíny jejich rakety a dalších předmětů a osob, když o reflektory filmových ateliérů určitě nešlo? Nelze zapomenout, že teplota vzplanutí platí však na Zemi při pozemském tlaku vzduchu 100 kPa a běžné okolní teplotě kolem 20 stupňů, ale na Měsíci je ultravysoké vakuum s extrémně nízkým atmosferickým tlakem, kde se teploty hoření a bodu varu podstatně snižují.
Je třeba si uvědomit, že i ve vakuu umělá hmota shoří, bylo to ověřeno laboratorními pokusy, ale hovořím pro jistotu jen o karbonizaci polyamidu. Dokonce by bylo velice pravděpodobné, že americká vlajka musela zkarbonizovat nebo pomalu shořet ihned po vynesení z kabiny lunárního modulu, protože na Měsíci není množství kyslíku nulové. Tamější hornina kyslík obsahuje v poměru 43%, který se uvolňuje do lunárního prostředí. Připomínám dále, že kyslík není jediným známým okysličovadlem. Kromě toho tyto polyamidy obsahují vázaný kyslík ve své chemické uhlíkové vazbě, takže při působení vysoké teploty a vakua dojde k jeho uvolnění a k podpoře karbonizace.
Panu astronautovi by jeho americká zástava v tom momentě před očima zdegradovala a zmizela, protože by prostě samovolným žhnutím (karbonizací) zuhelnatěla a zčernala. Klasicky shořet vzplanutím by nejspíš nemohla, protože na Měsíci potřebný dostatek kyslíku k tomu není. Tudíž by se nakrásně mohlo stát, že by do písku zabodával jen tyčku se zčernalým torzem modrých pruhů s hvězdami.
Určitě tedy k vetknutí této vlajky nedošlo na ke Slunci odvrácené straně Měsíce, kde teplota běžně klesá až na –240 stupňů Celsia. Tedy je tam o cca 30 stupňů Celsia „tepleji“ než činí hodnota absolutní nuly Kelvinovy teplotní škály, kdy veškerý život a pohyb ustává a končí. V takto vysloveně na kost zmrzlém terénu (byť samozřejmě víme, že na Měsíci není voda) je zabodávání vlajky do podloží docela svízelné. To by nedokázal žádný kosmonaut na světě. Natož za situace, že měsíční modul Apollo nemohl mít podle zobrazených fotografií žádnou řádnou a funkční přechodovou komoru k výstupu do nehostinného měsíčního prostředí. Prostě si jen tak lážo plážo otevřeme dvířka kosmické kabiny a v klidu a bez obav vyrazíme do měsíčního pekla.
A to jsme neprobrali situace, co by ultravysoké vakuum a vysoká teplota na Měsíci udělaly s lunárním vozítkem, samotným přistávacím modulem i s technickým vybavením skafandrů. Je otevřenou otázkou, jak by se za těchto doslova pekelných podmínek chovaly kapalinové náplně, mazadla, hydraulická zařízení a pohony, akumulátory, chladicí kapaliny, čerpadla, atd. Všechno by totiž muselo začít vřít a odpařovat se, protože absolutně těsná a zaizolovaná tato zařízení nepochybně nebyla. Ultravysoké vakuum na Měsíci je tedy skutečně problém, protože snižuje teplotu varu tekutin a teplotu hoření pevných látek docela drasticky.



 
 
Partneři webu Obchodní podmínky Kontaktní údaje

© AOS Publishing - Nakladatelství, Překladatelské Služby, Zpracování Dat, DTP

Tel.: +420 602 322 887 E-mail: